Žvýkání žvýkaček - zpráva z výzkumu veřejného mínění
Žvýkačka ve společnosti – kde, kdy a jak?
Ať se nám to líbí nebo nelíbí, žvýkání je rčitým „fenoménem doby“. A jde o to, abychom se jej naučili přijatelně používat.
K čemu je vlastně dobré žvýkání?
Zdravotní hledisko
V zásadě lze uznat, že žvýkání má skutečně řadu pozitivních zdravotních důsledků.
- chrání zuby před zubním kazem
- mění pozitivně pH v ústech
- pomáhá při odvykání kouření
- zklidňuje organizmus
- pomáhá při přemýšlení
- zlepšuje náš dech
- odstraňuje pachy z úst
Hledisko etikety
Předně je nutné zdůraznit okamžitý vliv na náš dech.
- odstraňování nepříjemných pachů z úst
- tvoří pozitivní image manažerů a vlastně všech kontaktních pracovníků ve firemní i veřejné sféře
Nepříjemný zápach z úst je dlouhodobě jeden z nejvážnějších prohřešků proti dobrým mravům.
Co bychom si měli při žvýkání uvědomit?
- situaci a společenské souvislosti
- kdo jsem já a kdo je můj partner
Kdy je žvýkání společensky přijatelné?
- kdykoliv v soukromí, když mě nikdo nevidí a neslyší (nevěřili byste, jak je žvýkání slyšet při telefonování)
- v běžném pracovním provozu (dílně, autě, montážním pásu, na stavbě atp.), v kancelářích (ale pokud žvýká i Váš kolega a nebo mu to výslovně nevadí)
- při volnočasových aktivitách (sportovní akce, turistika, fandění na hřišti, u vody atd.)
- při práci u počítače
- na rande, když (třeba z nervozity, či nedostatku témat) žvýkají oba
- mezi generačně blízkými vrstevníky (zvl. mladší) i při jiných vzájemných setkáních (party, diskotéka, technoparty aj.)
Kdy není žvýkání dovoleno a jak působí na naše okolí?
„Výrazné“ žvýkání je pořád vážný společenský nedostatek a prohřešek vždy, když se potkáváme či jednáme s jinými lidmi. Psychologie již dávno ví, že při kontaktech mezi lidmi je velmi vlivné podvědomí, které hodnotí Vaši osobní úroveň, profesionální schopnosti a dovednosti a určuje i kvalitu vzájemných vztahů.
„Měli bychom si tedy odpustit žvýkání vždy, když „jdeme mezi lidi, na kterých záleží“!“
Nevhodné je žvýkání vždy, když se zúčastňujeme jakékoliv formální schůzky či jednání, při setkání s šéfem, na poradách, při obchodních a jiných jednáních, na tiskových konferencích, seminářích. Vždy totiž signalizuje Váš nezájem, nezúčastněnost, případně otrávenost či nesouhlas (nebo to tak může být vykládáno) a to Vám v žádném případě neprospěje.
Při zkouškách na škole, přijímacím řízení, hodnocení Vašich kvalit a výsledů práce, v mezigeneračních vztazích (starší a mladší i v rodinách), a jiných zvláště významných situacích to může mít až zničující či existenční důsledky.
Ve společenském životě a při významných společenských akcích je žvýkání také zcela nevhodné. Na koncertě, premiéře, plese, firemní prezentaci, zvláště patříte-li mezi VIP hosty či představitele firmy, si můžete jít maximálně „zažvýkat“ někam do předsálí. Jinak můžete působit dojmem přezíravého „mistra zeměkoule“ či totálně znuděného účastníka. Dospělí pánové a přiměřeně slušně vychovaní mladíci si raději odpustí žvýkání při setkáních se ženami a dívkami (pokud to není v soukromí a nežvýkají oba, ale i při velmi osobních setkáních žvýkání to může působit velmi špatně).
V pracovním styku je žvýkání zcela nepřijatelné vždy když přijímáte návštěvníky, jednáte s klienty , poskytujete službu či servis. To se týká všech, kteří působí v tzv. „front office“, pracovníky bankovního retailu, ale i asistentky a sekretářky, recepční v hotelích i firmách, číšníky, úředníky státní správy a obecních úřadů, ale třeba i policisty ve službě při jednání s občany atd. Tedy vždy, když prakticky reprezentujete svoji firmu, instituci aj.
Pozn.: Zaměstnavatel má právo uvést mezi pravidla chování svých pracovníků zákaz žvýkání a přikázat to i v rámci pracovní smlouvy.
Žvýkání má svá pravidla. Nežvýkáme…
- s otevřenými ústy (zvuky, které vyluzuje žvýkající jedinec, jsou někdy nepopsatelné, ale vždy odporné)
- během dialogu s kolegy, při telefonování (není Vám dobře rozumět a je slyšet nemilé mlaskání a srkání)
- při vstupu do místnosti
- u jídelního stolu
- při představování, vítání návštěvníků, podávání ruky, při tanci na společenské zábavě, (neplatí pro technoparty a třeba na diskotéce, když chcete vypadat „za neodolatelného frajera“)
- v ordinaci lékaře a jiných zcela banálních situacích navazování kontaktu s jinými lidmi
- vždy, když by to mohlo působit neuctivě!
Použitá žvýkačka
Vážným problémem (o to v některých situacích a třeba i místech a městech) je otázka „kam s ní“ – tedy používanou žvýkačkou. Uvědomíme si, že je žvýkání nevhodné, ale co udělat? Vyplivnout, „uložit pod jazyk“, přilepit zespodu na talíř či kraj stolu, pod židli, atd.? Když ji necháte v ústech, většinou je to znát, obzvlášť na srozumitelnosti vaší řeči. Tento problém je otázkou svědomí a výchovy každého člověka. Nicméně není od věci si připomenout…
…co rozhodně nedělat!
- Nalepovat pod desku stolu, na židli, pod lavici a jiná místa!
- Nalepovat použité žvýkačky na sedadla a jiná místa ve veřejné dopravě!
- Nalepovat pod talíř či popelník (to „milují“ ve všech restauracích, kde mají mnohokrát vyzkoušeno, co žvýkačka způsobí v myčce). Žvýkačka rozhodně nepatří na ulici! A v řadě měst již mají odhazování žvýkaček v místních vyhláškách o čistotě a stálo by Vás to „mastné“ pokuty.
Nejlepší je uschovat obal pak použitou žvýkačku zabalit a použít koš (nebo provizorně schovat do kapsy. Stejně poslouží i papírový kapesník, ubrousek, jakýkoliv papírek atp.
V běžném životě je dnes žvýkání všeobecně poměrně tolerováno. Je to jen na Vás, jak chcete na lidi kolem sebe působit, jak je „berete“, zda Vám alespoň trochu záleží na tom, co si o Vás myslí (nakonec nikdy nevíte, zda Vás třeba znají, nebo zda je někdy nepotkáte, když Vám bude záležet na jejich mínění či rozhodování).
„Když žvýkáte, všimněte si někdy lidí kolem sebe
a uvědomte si, co si o Vás myslí!“
Podívejte se někdy do zrcadla, jak při žvýkání vypadáte! Dost často totiž žvýkající jedinec začíná „vypínat“, začne se dívat – promiňte „doblba“ a jeho výraz podle toho vypadá. To se Vás ale určitě netýká!
Jinak „příjemné zažvýkání“!
PhDr. Václav Soldát
>> zpět